Lokalita pro vznik areálu byla vybrána již na počátku devadesátých let minulého století, avšak z různých důvodů byly práce na rekonstrukci jednotlivých objektů zahájeny až 14. června 2003, v den referenda o vstupu do EU. Jako první byl za čtyři víkendy zrekonstruován jednostranný objekt D1, ve kterém se ihned začalo provádět a z dobrovolných příspěvků návštěvníků šetřit finance na renovaci dalších objektů. Prvotní představy o konečném stavu areálu byly značně skromnější než je současný stav a byly mnohokráte měněny, aby celková expozice umožňovala návštěvníkům ucelený pohled na budování čs. pevnostního systému a využívání opevnění v období socialismu.
Vnější úprava objektů a okolí celého areálu odpovídá stavu z období mobilizace v září 1938, interiér dvou pevnůstek je pak uveden do stavu poválečné reaktivace.
Při budování dobových překážek byly použity originální překážkové tříoké kolíky, nalezené a odvezené ze Starého Města pod Landštejnem, kam byly přivezeny zřejmě v období okupace místním zemědělcem z poblíž probíhající linie úseku H-43. Jednooké kotevní kolíky vznikly v době budování areálu rozřezáním tříokých poválečných, dovezených z oblasti Šatova. Co se týče protitankových rozsocháčů, byly sehnány z různých vojenských prostorů a cvičišť a jsou vesměs poválečné výroby, ale jinak téměř shodné s původními.
Vlastní pevnostní výstroj byla v letech 1995-1996 demontována z reaktivovaných pevnůstek v prostoru Vranovské přehrady a okolí a po kompletní renovaci je používána v době prohlídek rekonstruovaných objektů areálu. Ostatní výstroj a výbava pak byla obstarána na burzách, porůznu směněna, nebo nalezena ve sběrných dvorech.
Znehodnocené zbraně byly zakoupeny ve specializovaných obchodech a částečně jsou tvořeny novými výbornými napodobeninami. Při velkých prohlídkách je tak areál dostatečně vyzbrojen, i když je otevřeno všech pět objektů.
Nedílnou součástí rekonstrukčních prací je pak velká odhodlanost, šikovnost a pracovitost, bez níž by muzeum takového rozsahu jen těžko vzniklo.
Zvláštní poděkování patří městu Slavonice a podniku města Slavonice za vstřícný postoj k budování areálu na městském pozemku, bez kterého by expozice nemohla nikdy dosáhnout takového rozměru.
|